Již jen několik málo týdnů zbývá do chvíle, kdy se budou muset dakarské speciály přesunout do přístavu Le Havre, aby se vydaly na pravidelné, měsíc trvající putování směr jihoamerický kontinent.
Jak probíhají přípravy u týmu Bonver Dakar Project? Kolik aut letos odstartuje? Kdo bude v jejich kabinách? Co dalšího se v dílnách umístěných přímo v srdci areálu kopřivnické Tatry chystá?
O tom všem hovoří šéf týmu Tomáš Vrátný.
„Naše kroky po Silk Way směřují pochopitelně směrem k Dakaru, takže počátkem září jsme absolvovali za účasti kompletního týmu čtyřdenní testování v Senici, spojené s eventem pro naše partnery,“ informuje Tomáš o první ze sledu před dakarských akcí.
Tento „otevřený“ test nelze hodnotit nijak jinak, než jako úspěšný, jelikož počet zúčastněných partnerů týmu a hostů se pohyboval v řádech set s číslovkou sedm na začátku a hlasy z řad účastníků nešetřily chválou na průběh, organizaci a obsah testovacího eventu současně.
Nicméně, „ostré“ testování tým teprve čekalo.
„Následně jsme se domluvili s Albertem na testování v písečných podmínkách, protože tyto potřebujeme společně „pilovat“ nejvíce. Další naše cesty tak směřovaly do Maroka, kde jsme si naplánovali dva testovací programy. První akce jsem se nemohl z pracovních důvodů zúčastnit a tato nakonec trvala pouze dva dny, protože tým musel test po problémech se zadní nápravou ukončit a vrátit se zpět. Ale auto jsme opravili a vydali se do Maroka znovu,“ poodkrývá Tomáš sled událostí, které tým absolvoval počátkem podzimu.
Účastnící testu, tentokrát již včetně Tomáše Vrátného, se tak vydali zhruba dva týdny po prvním krátkém testu znovu směr Maroko. Nicméně ani v průběhu druhé testovací fáze se zúčastnění nijak nenudili, Albert se totiž, jak je jeho zvykem, hodlá na nadcházející Dakar připravit skutečně poctivě a tak šlapal na plyn až do té míry, že Tatře „ustlal“ na boku.
„Myslím si, že to nebylo naposledy,“ prorokuje Tomáš a současně vysvětluje některé z důvodů nehody. „Ruční řízení má prostě některá svá specifika a jedním z nich je i delší reakční doba v případě krizové situace. Já sám jsem si převrácení také zažil a to ruční řízení nemám. Je to prostě věc, která k závodění patří. Dneska jsou ale auta stavěna tak, aby i po takovém incidentu byla schopna dále normálně fungovat.“
Šéf týmu se tak k incidentu postavil sportovně a s nadhledem kolegovi závodníkovi náležejícím. Malý problém však nastal, když bylo potřeba postavit závoďák zpátky na všechny čtyři.
„Druhé závodní auto jsme s sebou neměli, takže jsme se rozhodli, že budeme experimentovat a vyzkoušíme si záchrannou operaci s pomocí naší doprovodné šestikolky,“ popisuje zážitky z vyprošťovací operace její účastník a koordinátor v jedné osobě. „Šestikolka má sice dofukování kol, takže jsme si mohli ufouknout tlaky na potřebné hodnoty, nemá ale beadlocky,“ (systém, který podhuštěným pneumatikám zabraňuje ve svléknutí z disků) „takže jsme mohli jít někam maximálně k hranici 1,5 atmosféry, což mělo ve finále ten dopad, že jsme nakonec zachraňovali ne jedno auto, ale dvě…“
Jak probíhala záchranná operace dvou týmových vozů v marocké poušti a co dalšího zajímavého zažil tým při testování, se dozvíte v dalším pokračování předsezónních reportů.